Židé. Vyvolený národ.
Máme nejvyšší počet Nobelových cen na obyvatele, spoustu vědců, filosofů, vojáků, učitelů, vynálezů, boháčů, s možná i pomluv....
Nejsme ale chytřejší než jiní, nejsme nikým oblíbenější než jiní...
Jen máme zkušenost a motor
Odkud pramení nezdolnost a síla židovského národa?
Často se říká, že je to pocit sounáležitosti, společná víra nebo kultura. To vše je jistě součástí. Ale co když to není ten hlavní zdroj? Co když ta skutečná, neklidná a hnací síla pramení z něčeho mnohem aktivnějšího, naléhavějšího a bolestnějšího – z neustálé snahy být vyslyšen?
Představte si dítě, které s dokonalou jasností vidí blížící se katastrofu ve vlastní rodině. Vidí manipulaci, chápe skrytý záměr, tuší nevyhnutelný tragický konec. Snaží se varovat dospělé, ale je ignorováno, odmítnuto jako "naivní". Je nuceno mlčky přihlížet zkáze, o které vědělo, že přijde. Tato zkušenost – břemeno vědění spojené s bezmocí – se v kolektivním měřítku stala osudem celého národa.
Zkušenost: Knihovna slepých uliček
Židovská historie je brutální, tisíciletou knihovnou lidských omylů. Je to katalog všech slepých uliček, do kterých se lidstvo kdy vydalo. Pogromy, vyhnanství, nucené konverze, osvícenské asimilace, které selhaly, komunismus, nacismus, nacionalismus, utopické ideologie – židovský národ stál na přijímací straně následků téměř každé z nich.
Tato zkušenost není akademická. Je vytesána do kolektivní paměti jizvami. Je to hluboké, instinktivní poznání, které říká: "Tento vzorec chování už známe. Víme, jak začíná, jak pokračuje a jakou hrůzou končí."
Motor: Nutkání varovat
A právě tato zkušenost vytváří ten neúnavný vnitřní "motor". Je to nutkání, které nedovolí mlčet. Je to síla poháněná pamětí všech generací, které byly umlčeny. Je to vnitřní imperativ, který velí vstát a křičet, i když jsi unavený, i když tě to bolí, i když se ti svět směje nebo tě nenávidí.
Je to motor, který nutí říkat nepohodlné pravdy. A právě proto ta zásadní pokora v tomto postoji:
"Nejsme chytřejší než jiní, často i hloupější, máme však zkušenost a motor."
Není to projev arogance nebo pocitu nadřazenosti. Je to projev odpovědnosti, která se zrodila z utrpení.
Poselství světu, který nechce slyšet
Ten vnitřní motor neustále vysílá do světa naléhavý vzkaz:
"Světě, vše, co děláš, jsme již procházeli! Tvé nové, úžasné ideologie, které slibují ráj na zemi, jsou jen přemalované verze starých lží. Tvá nenávist, kterou teď míříš na jiné, se zítra obrátí proti tobě. Cesta, po které jdeš, je slepá ulice."
Toto poselství je pro svět nesmírně nepohodlné. Nikdo nechce slyšet, že jeho pokrok je jen opakováním starých chyb. Svět chce věřit v nové začátky a snadná řešení. A židovský národ, jako ztělesněná historická paměť, je neustálou, živoucí připomínkou, že lidská přirozenost a její temné stránky jsou neměnné.
Proto je snaha "být vyslyšen" tak často odměněna hněvem a odmítnutím. Je snazší nenávidět posla, než přijmout jeho zprávu.
Závěr
Síla, o které mluvíme, tedy není klidná a spokojená síla identity. Je to dynamická, neklidná, téměř zoufalá síla, která se snaží přetavit nekonečnou bolest v použitelnou moudrost a nabídnout ji světu, který o ni nestojí.
Není to síla z pýchy. Je to síla z jizev. A motor, který ji pohání, je paměť.
Žádné komentáře:
Okomentovat