úterý 3. září 2013

sobota 17. srpna 2013

Krátce o tom, co se děje v Egyptě

V Egyptě dlouhá léta vládla diktatura. Z 25ti milónů se za ta léta Egypt rozrostl na 80 miliónů obyvatel. Situace je tam katastrofální, nikdo se pořádně nestaral o ekonomiku státu, každý kdo byl u koryta se nažíral, jak jen mohl, ostatní jsou bez práce a hladoví.

Před několika lety Egypťané nakonec svrhli diktaturu a demokraticky si zvolili do vlády bratry muslimy. Bratři muslimové tvrdí, že situace bude lepší, když se budou lidé chovat podle islámských zákonů. Nutili k tomu násilně obyvatelstvo. Navíc podpalovali kostely, vraždily křesťany, ničili památky a škodili i turismu, který krmí tisíce lidí. Jejich vláda se tak stala ještě horší a brutálnější diktaturou, než ta předešlá. Lidé prosili západ, aby přestal podporovat islamisty, ale to se nestalo.

Nakonec to vzala do rukou Egyptská armáda a svrhla diktaturu islamistů. Islamisté nyní vedou pouliční boje proti armádě a policii. Chovají se velmi zákeřně. Střílejí ze samopalů skrývaje se v davu demonstrantů, které poštvali proti armádě. Občas střílejí i do davu lidí, aby to vypadalo, že armáda masakruje civilisty. Snaží se tak proti armádě poštvat i západní svět, tím že ukazují fotky zmasakrovaných civilistů, často fotky, které ani nejsou z Egypta, a úmyslně uvádí přehnaná čísla mrtvých - uvádí lživé informace, aby šokovali humanisty a bojovníky za práva lidí. Počet mrtvých je ve skutečnosti 6× nižší, než uvádí bratři muslimové. Ve většině případech se jedná o demonstranty, kteří střelbou a jinými prostředky ohrožovali životy lidí.

neděle 21. července 2013

Zapomněli jsme, že lev má zuby?

Toto je reakce jednoho ze čtenářů článku Binjanina Kurase. Prostě bezchybné :

Napsal(a) uživatel brumla dne 13. červenec 2013 - 8:50.

Tak jsem si přečetl článek a říkám si: bravo, vynikající, přesně a inteligentně napsáno! Kouknu, kdo je autorem, a nestačím se divit - pan Kuras. Je to poprvé, co mám u článku tohoto autora tento pocit. Tak jen houšť a gratuluji. Problém našeho evropského liberálního "multikulturalismu" je v 'mindsetu', který staví esteticko-liberální hodnoty nad cokoli jiného, pud sebezáchovy a schopnost odhadnout zjevná rizika nevyjímaje. Uveďme si takovou analogii: lev je nádherné zvíře, úžasně majestátné, a dá-li se do běhu, naskytne se nám překrásná podívaná na jeho ladný pohyb a hru svalů na jeho těle. Dle dochovaných historických pramenů lev fascinuje a inspiruje lidstvo již dlouhá tisíciletí. Estetická hodnota lva je tedy nepopiratelná. Všichni si jistě přejeme, aby lev přežil ve volné přírodě a byly mu pro to člověkem utvořeny podmínky. Tedy uplatňujeme vůči lvu liberální principy. Zároveň se však většina z nás nechce potkat s hladovým a naštvaným lvem tváří v tvář, na vzdálenost několika metrů, bez zbraně, mimo bariéry bezpečnostního skla či klecových mříží. Těžko se v takové situaci budeme radostně kochat pohledem na ladné tvary zvířete. Máme totiž pud sebezáchovy a dovedeme odhadnout, že riziko, které nám kyne z takového setkání, je značné. A nikoho by asi nenapadlo, označit člověka, jenž prchá před lvem, jako xenofoba. Je s podivem, že to, co se jeví zcela zjevným, uvažujeme-li o lvu, je pro mnohé nepochopitelné, uvažují-li o jiných věcech. Třeba o islámu. Ano, islámská kultura je překrásná a zaslouží si náš respekt, nesmírně zajímavé a svébytně odlišné je arabské výtvarné umění,  architektura, hudba. Estetická hodnota islámské kultury je nepopiratelná. Nicméně stejně nepopiratelné je, že existuje-li nějaký faktor, který již po mnoho staletí latentně či akutně ohrožuje evropskou civilizaci, je to islám. Ano, měli jsme v Evropě pár nešťastných epizod, kdy jsme se ohrožovali především sami zevnitř, ty ale naštěstí trvaly jen poměrně krátce. Islám je tu s námi, a proti nám, stále. Jenže s tím rozdílem, že zatímco v 18. století nikdo nemusel Vídeňákovi vysvětlovat, že velkovezír Mustafa je hrozbou, dnešní Vídeňák to, zdá se, příliš nechápe. Stojí před hladovým lvem a chce se s ním trochu pomazlit. Vždyť je krásný. Pokud neopustíme naše liberální paradigma uvažování, budeme v této povznesené náladě zaživa sežráni. Jak z toho ven? Obávám se, že můj recept už se páně Kurasovi příliš zamlouvat nebude. A už vůbec ne třeba páně Halíkovi. Myslím, že jedna z příčin naší bezbrannosti vůči islámu je to, že islám má zvláštní nedotknutelný status - je to náboženství. Kdyby islám nebyl náboženstvím, ale boha-pustou iracionální ideologií, která velí k nenávisti a povyšuje jednoho nad druhým (věřící>nevěřící, muž>žena, apod.) mohl by být snadno vymýcen, či alespoň mýcen. Ovšem je to naše vlastní nedotažená sekularizace, naše vlastní neschopnost vzdát se práva na náboženskou iracionalitu, která nám velí chovat v nejvyšší úctě vše, co má náboženské doklady původu. Totiž: podvědomě si uvědomujeme, že náboženství, kterému věříme, je dáno hlavně geografickou náhodou našeho narození. Globalizace neglobalizace. Takže jak máme bojovat proti iracionalitě islámu, alespoň tím, že jí nebudeme umetat cestičku na vlastním území, a zachovat si přitom právo na iracionalitu vlastních bludů?Intelektuálně koherentním způsobem to nejde. Promiňte pane Halíku a další křesťanští intelektuálové, kteří "spolu chodíte" - ale ty vaše řeči o dialogu a naslouchání (mezi náboženstvími, které jsou zjevně ve vzájemném rozporu a ještě nedávno mezi sebou vedly války) jsou jenom křečovitou snahou zakrýt vlastní intelektuální zbabělost. A to nemám nic proti dialogu a naslouchání, jak bystrý čtenář pochopí. Ale proti intelektuální zbabělosti ano.  Zde je rozhovor mezi A (islamista), B (křesťanský liberárně-multikulturní etnopatolog) a C (mírně rozhořčený sekulární Pepa se zbytky selského rozumu). A: Žena je tvor druhé kategorie!B: Zvrhlíku, jak se opovažujete něco takového vypustit z úst!A: Stojí to v Koránu!B: Ach promiňte, já neznalec, nechtěl jsem se dotknout vašeho náboženství, snažně se omlouvám. Pojďme vést zajímavý interkulturní dialog.C: Jděte s těma vašema náboženstvíma do prdele, oba. Ani jedno z vašich náboženství nepřineslo v posledních staletích do našeho chápání morálky a etiky nic zajímavého, vždy se jen uruptně snažilo veškerý vývoj brzdit. Podívejme se třeba na chápání homosexuality ve společnosti. Všechno podstatné, co se za posledních 500 let v etice událo, se stalo na půdě sekulární filosofie. A vy dva kreténi mi ještě budete tvrdit, že když nevěřím, nemůžu být morální. Pokud v Evropě velmi brzy nepochopíme, že C je správně - pak Bůh s námi. Protože kromě něj nám zbyde už jen smrt a oči pro pláč.

Oblíbené příspěvky